Když se navrhuje zařízení, které nosí člen rodiny čtyřiadvacet hodin denně na krku, každá funkce navíc je i otázka: kdo z toho má užitek — pes, ty, nebo my? Tady je pět odpovědí, u kterých vyšlo „nikdo z vás“.
1. Nemá mikrofon a nezaznamenává zvuk
Tohle je nejdůležitější položka seznamu, tak s ní začneme.
Obojek je v kuchyni, když se hádáš, v ložnici, když spíš, v autě, když telefonuješ. Zařízení s mikrofonem na tomhle místě je zařízení, kterému musíš věřit, že neposlouchá. My jsme se rozhodli, že takovou důvěru od tebe chtít nebudeme: v obojku není mikrofon a nic v něm nezaznamenává zvuk. Není to nastavení, které se dá zapnout — je to součástka, která tam není.
Cena za to je jedna: štěkot, který by se dal jednoduše měřit zvukem, měříme jinak, nebo ho neměříme vůbec. Ta cena je pro nás v pořádku.
2. Nedává psovi elektrický výboj — ani vibraci, ani ultrazvuk „na výchovu“
Existují obojky, které psa trestají: impulzem, vibrací, zvukem, který ho má odradit. Náš obojek psovi nic nedělá. Měří, kde je a jak se má, a umí se rozsvítit a ozvat — to je všechno, co směřuje od obojku k psovi.
Důvod je jednoduchý: pes je člen rodiny, ne zařízení, které se kalibruje. A nejsme v tom sami: v Česku považuje Ústřední komise pro ochranu zvířat elektronické protištěkací obojky za týrání zvířat, na Slovensku se pes na vodítku nesmí vést na elektronickém obojku a v Rakousku, Německu či Dánsku jsou elektrické obojky zakázané úplně. Nechceme vyrábět produkt, jehož legálnost závisí na tom, na které straně hranice jsi.
Ale pozor na jednu věc, která vypadá podobně a není to totéž. Obojek má přivolávací signál — z telefonu spustíš pár krátkých tónů, na které se pes naučí přijít. To není trest, to je píšťalka, kterou máš vždy u sebe a kterou slyší jen tvůj pes. Návod, jak ho na signál naučit, je v aplikaci. Rozdíl mezi signálem a korekcí je v tom, co se stane, když pes nepřijde: nic.
3. Nemá výcvikové funkce
Souvisí to s předchozím bodem, ale je to širší. V aplikaci nenajdeš „režim poslušnosti“, „automatické napomenutí při štěkání“ ani „hranici, za kterou se pes potrestá“. Aplikace ti ukáže, kde pes je, kudy chodil, kolik se hýbal a jak spal. Co s tím uděláš, je mezi tebou, psem a případně kynologem — ne mezi psem a kusem elektroniky.
4. Nemá optický snímač tepu
Na hodinkách máš zespodu zelené světýlko, které ti měří tep. Na psovi to samé nefunguje — srst světlo rozptýlí a pohltí a číslo, které z toho vyjde, je víc náhoda než měření. Přesto by se takový snímač do obojku dal dát; vypadal by dobře v seznamu funkcí.
My ho tam nemáme. Tep a dech měříme z pohybu hrudníku, když pes klidně leží — pohybový snímač zachytí drobné chvění, které vyvolá každý úder srdce a každý nádech. První týden se obojek učí, co je u tvého psa normál, a potom sleduje odchylky od něj.
Znamená to i jedno přiznání: tep a dech vidíš v klidu, ne při běhu. Neslibujeme „nepřetržité sledování zdraví“, protože by to nebyla pravda — měří se v okénkách, a jen tehdy, když pes leží. Raději méně čísel, kterým se dá věřit, než víc čísel, která vypadají vědecky.
5. Nemá displej ani menu na zařízení
Na obojku není co nastavovat. Jediný ovládací prvek je jedno tlačítko: krátké stisknutí zapne nebo vypne světlo, podržení ukáže barvou stav baterie. Všechno ostatní je v telefonu.
Displej na krku psa by byl plocha, kterou nikdo nečte, otvor v krytu, který je třeba těsnit, a spotřeba, kterou platíš dny výdrže. Není to funkce, je to riziko navíc.
Proč o tom vůbec psát
Protože většina obav, které lidé z „chytrého obojku“ mají, se netýká toho, co umí, ale toho, co by mohl dělat za jejich zády: poslouchat, trestat, sbírat. Tento seznam je naše odpověď — a je to seznam, který se nezmění aktualizací aplikace, protože ty součástky v obojku jednoduše nejsou.
Co obojek naopak má, najdeš na domovské stránce v přehledu funkcí: polohu na mapě, živé sledování, zvuk a světlo na dohledání i doma, bezpečnou zónu, historii trasy, aktivitu a spánek, 14 dní výdrže při běžném používání — tedy při přibližně dvou hodinách venku denně — a krytí ztráty a poškození v ceně.